Ostroh (Ostroh)
Ipaťjevský letopis zmiňuje Ostroh už v roce 1100 jako volyňskou pevnost. V druhé polovině čtrnáctého století k sobě celou Volyň včetně Ostrohu připojilo Litevské velkoknížectví. Po Lublinské unii (1569) se Ostroh stal součástí Polské koruny (v rámci Republiky obou národů), kam patřil až do druhého dělení Polska. V roce 1585 bylo Ostrohu darováno magdeburské právo a stal se tak městem. V sedmnáctém století bylo město opevněno, kolem hradeb byl vykopán příkop a hradby měly pět bastionů.
Během povstání Chmelnického (1648–1657) bylo město vypáleno ukrajinskými kozáky a jeho obyvatelé vyvražděni. V roce 1793 se stalo součástí Ruského impéria, ke kterému patřilo do konce první světové války. Přes město nevedla žádná z železnic postavených v devatenáctém století, takže se jeho růst zastavil.
Mezi válkami byl Ostroh součástí druhé Polské republiky, kde patřil k Volyňskému vojvodství a sídlila v něm významná posádka polské armády. Dne 7. července 1920, během polsko-sovětské války, zde došlo k bitvě mezi polskými vojáky a ruskou 1. jízdní armádou pod vedením Semjona Michajloviče Buďonného.
Po sovětské invazi do Polska v roce 1939 se Ostroh stal součástí Sovětského svazu, kde patřil do Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
Po napadení Sovětského svazu Německem dobyla Ostroh německá armáda. Rudá armáda ho dobyla zpět 5. února 1944.
Mapa - Ostroh (Ostroh)
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka |
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
UAH | Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) | â‚´ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
PL | Polština (Polish language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UK | Ukrajinština (Ukrainian language) |